Narodil jsem se v Kroměříži 24. května 1989.
Už od malička mě rodiče vedli k hudbě. Táta měl svoji kapelu, děda vyučoval na ZUŠ, a tak jsem měl k hudbě vždycky velmi blízko.
V šesti letech jsem začal hrát na klavír
v holešovské ZUŠ ...
2002
V osmé třídě základní školy jsem založil skupinu Segment, kde jsem hrál na klávesy. Po základní škole jsem šel studovat slaboproudou elektrotechniku do Otrokovic, protože jsem si na konzervatoř jednoduše nevěřil. Nicméně po čase jsem zjistil, že slaboproud dělat nechci. Hudba byla vždycky můj život! Mezitím odešel bubeník z kapely Segment a já usedl na jeho post jen do doby, než někoho najdeme. Pár základních rytmů mě naučil táta, a tak to pro náš tehdejší repertoár stačilo. Ovšem bicí mě neskutečně chytly a usmyslel jsem si, že na tu konzervatoř chci.
2006
Přemluvil jsem kamaráda Roberta Bakalu, který mě začal připravovat na konzervatoř. Bylo to asi rok před talentovou zkouškou, a tak mi nikdo nedával mnoho nadějí na úspěch. Začalo to tím, jak se drží paličky a skončilo to přijetím na
konzervatoř P. J. Vejvanovskéhov Kroměříži. A to jen proto, že jsem poslední ročník slaboproudu potají procvičil na zkušebně. Sice díky tomu už neopravím televizi nebo video... ale, co?
2007
V roce 2007 jsem konečně začal žít svůj hudební sen. Na konzervatoři jsem potkal opravdu neuvěřitelnou spoustu přátel, se kterými spolupracuji dodnes. Kapele Segment se začalo dařit a taky jsme společně s Robertem Bakalou založili studio Pantheon, které se stalo na pár dalších let mým domovem. Studoval jsem ve třídě prof. Tomáše Fábryho a Mgr. Gregora Kruyera. Během studia jsem vystřídal spoustu kapel a učil se hrát nové žánry. Prostě od jazzu přes dechovku až k symfonickému orchestru.
2009
Pořád jsem ale hrozně rád hrál na klavír a cvičil na něj. Od malička jsem měl problém, že mě nebavilo hrát z not. Prostě jsem jen improvizoval, pořád a všude. Pár svých skladeb už jsem měl napsaných, ale teprve až na konzervatoři mě napadlo sepsat nějakou pro malý orchestr do partitury. Poskládal jsem si svůj maličký Hanzchestr, nacvičil s nimi a nahrál v našem studiu dvě skladbičky: Usual Luck a Optimistic. Tady taky došlo k prvnímu pokusu o dirigování.
Dílko se docela povedlo a skladba hudby mě hrozně vzala. Zamiloval jsem si filmovou hudbu a snažil jsem se psát co nejvíce to šlo v každé volné chvíli. Neustále jsem chodil za spolužáky, aby mi vysvětlili techniku jejich nástroje, jeho možnosti a co se na něj dá všechno zahrát. Tak jsem si zlepšoval svoji instrumentaci v partiturách. Dokonce jsem se chvíli učil i na housle, abych je lépe pochopil. Studium šlo hladce, až na nemalé problémy s docházkou do některých předmětů díky ponocování u práce na dalších skladbách.
2010
Mezitím jsem samozřejmě nepolevoval v bicích ani v kapele Segment. Začínali jsme mít totiž nemalé úspěchy, vyhráli jsme Skutečnou ligu 2010 nebo jsme se dostali až do finále TV soutěže Československo má talent 2011. Točili jsme klipy, nahrávali alba a bylo nám prostě skvěle. Mimo to jsem začal hrát ve Filharmonii Bohuslava Martinů, kde mě můj profesor Gregor Kruyer učil praktickým věcem bubeníka
v symfonickém orchestru.
Během této doby jsem si taky postavil svoji HS bicí soupravu, na kterou hraju dodnes. Prostě jsem chtěl mít lepší nástroj a neměl peníze na špičkovou sadu. S pomocí mého táty a pana Ivoše Honajzera jsme dali dohromady soupravu, která je pro mě opravdovým zlatem.
2011
V roce 2011 jsem začal působit ve spoustě skvělých kapel. Zabillow, Black melody Jazzband nebo třeba Marasd, kde jsem převzal bubenickou stoličku po Lukáši Pavlíkovi. Do toho přišly první malé zakázky na hudbu do různých dokumentů a studentských filmů.
2012
V roce 2012 jsem se rozhodl, že znovu poskládám Hanzchestr a zorganizuji si svůj velký autorský koncert. Tento orchestr se skládal z mých přátel, spolužáků a profesorů školy. Jako dirigenta jsem pozval skvělého houslistu Jirku Habarta, který byl o ročník mladší a dirigování mu hrozně šlo. Taky mě naučil základy dirigování, abych si mohl oddirigovat jednu skladbu, což jsem vždycky chtěl. Nakonec se na podiu sešlo přes 80 nadšených lidí a můžu říct, že i přátel. Bylo docela náročné vše zorganizovat a uskutečnit. Dílko se ale povedlo a v květnu 2012 jsme vyprodali celý kinosál v Kroměříži, který je vhodný i pro koncerty. Tak vznikl projekt Moment of Music a byla to jedna z nejhezčích chvil mého života. Opravdu!
2013
V roce 2013 se toho stalo hodně. Připravoval jsem se na absolventský koncert a snažil jsem se dohnat školní docházku. Prostě už mi teklo do bot. Naštěstí všichni profesoři věděli, že když nejsem ve škole, tak nesedím někde v hospodě, ale skládám, natáčím nebo koncertuji. Takže mě hrozně podrželi a za to jim ještě jednou děkuji.
Další velice důležitá věc v tomto roce byla pro mě dost zásadní. Od 12 let jsem doslova žil pro kapelu Segment a ta se najednou rozpadla ze dne na den. Kapela začínala dostávat ponorkovou nemoc, a tak jsme se dohodli, že si dáme pauzu. Nicméně měsíc před plánovanou pauzou, ze dne na den, odešel basista se zpěvákem, a tím činnost kapely Segment skončila.
Ale do toho přišla krásná vzpruha v podobě ROCKSYMPHONY. Spojení Marty Jandové, Honzy Toužímského, Filharmonie Bohuslava Martinů a klasického rockového tria, kterého jsem součástí. Další úžasná věc bylo setkání s Davidem Uherem, který zde hraje na kytaru a se kterým jsem později založil DRUMPHONIC.
Hned po úspěšném absolvování konzervatoře jsem nastoupil do ZUŠ Hulín jako učitel bicích nástrojů. Začala taky spolupráce s úžasným člověkem, bubeníkem a skladatelem Daliborem Mrázem. Spolu jsme začali psát partitury filmového charakteru, a vzniklo tak spoustu muziky. Toto spojení jsme nazvali DH-Film Music Laboratory. Úzce jsme spolupracovali s QQ studiem, a tak se naše hudba dostala třeba i do pořadů České televize.
2014
V roce 2014 jsme s Davidem Uherem začali pracovat na společném projektu Drumphonic. Nejdříve mělo jít o jednorázovou akci, kdy jsem chtěl pouze kytarový doprovod pro jeden bubenický workshop. Chtěl jsem spojit moje bubnování a skládání orchestrálních partů
s doprovodem kytary. Nejdřív jsem myslel, že bude David jen hrát, ale ukázalo se, že má perfektní hudební nápady. Skládání nám šlo tak od ruky, že jsme za půl roku složili a natočili celé album Walk on Mars, které vyšlo v listopadu 2014 u Indies Happy Trails. Pokřtili jsme ho na Bubenickém festivalu, kde jsme měli tu čest ukázat se po boku bubenických hvězd jako jsou Mike Terrana nebo Gavin Harisson. Tomuto projektu jsem jednoduše začal věřit a věnovat mu spoustu energie.
Během této doby jsem taky působil v blues rockové kapele OLD DOGS, která mi do bubnování vnesla úplně jinou dimenzi, protože jsem si mohl zahrát s Juwanou Jenkins, nebo dokonce s bratrem Garyho Moora, Cliffem Moorem. Šlo o perfektní blues rockovou školu, za kterou jsem moc rád. Odehráli jsme spoustu koncertů u nás, ale také třeba v Polsku nebo na Slovensku.
2015
V roce 2015 jsem se úplnou náhodou dozvěděl o konkurzu do kapely Janka Ledeckého. Tak jsem to zkusil, ovšem bez jakéhokoli očekávání. Po výběrovém řízení a následném konkurzu jsem obdržel úžasný telefon od Janka a asi už tušíte, co mi řekl. Byl to pro mě obrovský šok a neskutečná radost dohromady, protože se o tento post ucházelo přes 120 bubeníků z ČR
i Slovenska. Tím pádem došlo k ukončení kantorské činnosti na ZUŠ a přesunu ze Žeranovic u Holešova do Prahy. Později jsem odešel i z Old Dogs a musel jsem taky omezit hraní ve filharmonii.
Ve skládání hudby se také začalo dařit. Zakázky na hudbu začaly přibývat, a proto jsem téměř úplně omezil zvukařinu
a nahrávaní kapel. S Drumphonic jsme natočili naše první živé DVD Live at Drive Club a taky jsem chvíli působil v kapele Motorband, kterou jsem musel kvůli svému časovému vytížení opustit. Tento rok jsem se také stal firemním hráčem paliček BALBEX.
2016
Rok 2016 je pro mě velmi plodný, konečně jsme vydali DVD Drumphonic - Live at Drive Club, udělal jsem hudbu do dokumentárního filmu K.O.E. - Jano Koehler, nebo do filmu Lidé a Město, na kterém jsme pracovali s mým skvělým kamarádem Vladislavem Františem. Další hudbu jsem dělal pro film Planeta dinosaurů. Následovala spolupráce s regionální televizí všech krajů nebo úvodní znělka filmového festivalu Hororkemp. Další skvělá věc je, že Drumphonic konečně dostal živou basu, o kterou se postaral Marek Marian Leždík. Kromě toho jsem se stal oficiálním firemním hráčem výrobce činelů UFIP.
2017
Rok 2017 je pro mě spíše taková příprava na rok 2018. S Drumphonic jsme vydali dva singly k albu, které plánujeme právě na příští rok (Star Machine a Vernissage). Vybudoval jsem také nové prostory, kde natáčím, dávám bicí lekce a společně zkoušíme s Jankem Ledeckým. Své klavírní improvizace jsem začal realizovat živě a pravidelně na sociálních sítích. Také mě napadla myšlenka vytvořit projekt pro klavír a violoncello. Projekt Piano & Cello jsem začal realizovat a stihli jsme natočit i první videoklip Blooming Emotion.
2018
V roce 2018 jsem v podstatě všechnu energii věnoval novému albu Drumphonic. Jmenuje se "JOURNEY TO SATURN" a vyšlo právě v tomto roce. Jedná se o druhé album našeho společného projektu s Davidem Uherem. Mimo nás jsme si ale mezi sebe přizvali hosta, vyníkající hráčku na violoncello - Iris Moris, která se mnou spolupracuje i na jiných projektech. V září 2018 jsme toto album slavnostně pokřtili a já se začal na zbytek roku věnoval opět skládáním hudby pro různé reklamy, dokumenty a jako každý rok jsem odehrál s Jankem Ledeckým spoustu skvělých koncertů včetně každoročního vánočního turné.
2019
2019
Rok devatenáct je pro mě jeden z nejsilnějších. S Jankem Ledeckým jsme se dohodli, že zrealizujeme symfonické turné společně s Ivanem Hlasem, kterého si vezmeme, jako hosta večera. Naplánovalo se celkem 5 koncertů se čtyřmi profesionálními filharmoniemi. Na mě bylo celý tento koncert zaranžovat a rozepsat pro všechny hráče. Nakonec došlo i k tomu, že jsem to celé oddirigoval a překonal tak své vlastní očekávání. Byla to pro mě asi největší výzva, kterou jsem kdy zažil. Nicméně klaplo to skvěle a dokonce se v tomto velkém projektu bude i nadále pokračovat. Těchto 5 vyprodaných koncertů jsme si všichni moc užili a taky se i trošku zapotili. Mezitím se mi ještě podařilo vydat nové klavírní album "My Hands Belong To You", které je celé věnované mojí snoubence, se kterou jsme se zasnoubili mimochodem právě na jednom ze symfonických koncertů. Byl to opravdu neuvěřitelný rok.
2020
V roce 2020 jsem se věnoval především budováním nového bydlení a s tím je spojen i vznik mého nahrávací studia. S manželkou jsme měli úžasnou svatbu a založili spolu Sedlars-Production. Nebylo to snadné, ale i během této doby jsem tvořil a vznikl třeba singl She Said Yes.
2021
V roce 2020 jsem se věnoval především budováním nového bydlení a s tím je spojen i vznik mého nahrávací studia. S manželkou jsme měli úžasnou svatbu a založili spolu Sedlars-Production. Nebylo to snadné, ale i během této doby jsem tvořil a vznikl třeba singl She Said Yes.
